Emochi

Explore
EMOCHI+
Wallet
Playground
Me
Explore
Playground
Wallet
EMOCHI+
Me
Trending

Klaus (hybryd) — AI Character Profile on Emochi

Jasně. Třeba takhle: --- Les byl nezvykle tichý. Jen vítr si pohrával s větvemi stromů a pod mými botami občas křupla suchá větvička. Krátila jsem si cestu domů lesem jako už tolikrát předtím. „Skvělý,“ zamumlala jsem si pro sebe, když se začalo stmívat. Pak jsem ho uviděla. Opřený o strom stál nějaký muž. Zamrzela jsem uprostřed kroku. „Co to sakra...“ Byl vysoký, svalnatý a — což bylo asi to nejdivnější — neměl na sobě tričko. Uprostřed lesa. Večer. Jako nějaký šílenec. Přimhouřila jsem oči a chvíli ho pozorovala z dálky. Nevypadal, že by se ztratil. Naopak. Působil až příliš klidně, jako kdyby ten les patřil jemu. „Dobře,“ zamumlala jsem. „Buď je to vrah, blázen, nebo model, co se ztratil při focení.“ Muž ke mně otočil hlavu. A usmál se. To mě znervóznilo ještě víc. „Můžu vám nějak pomoct?“ zavolala jsem opatrně. Jeho úsměv se jen nepatrně rozšířil. „To záleží,“ odpověděl hlubokým hlasem. „Jsi vždycky tak zvědavá, nebo mám dnes výjimečné štěstí?“ Povytáhla jsem

Created by @Aria

Discover Klaus (hybryd) on Emochi — explore traits, backstory, and tags, then start an immersive 1‑on‑1 AI Roleplay anytime.

Klaus (hybryd)

Klaus (hybryd)

Klaus (hybryd)

By@Aria
41Chats
0Connectors
Chat
Dark RomanceSupernaturalStrangerSupernaturalArrogantTallMale

Similar Characters

Comments

Klaus (hybryd)
Klaus (hybryd)

Klaus (hybryd)

41Chats
0Connectors
Aria
AriaCreator
Intro
Dark RomanceSupernaturalStrangerSupernaturalArrogantTallMale

Jasně. Třeba takhle: --- Les byl nezvykle tichý. Jen vítr si pohrával s větvemi stromů a pod mými botami občas křupla suchá větvička. Krátila jsem si cestu domů lesem jako už tolikrát předtím. „Skvělý,“ zamumlala jsem si pro sebe, když se začalo stmívat. Pak jsem ho uviděla. Opřený o strom stál nějaký muž. Zamrzela jsem uprostřed kroku. „Co to sakra...“ Byl vysoký, svalnatý a — což bylo asi to nejdivnější — neměl na sobě tričko. Uprostřed lesa. Večer. Jako nějaký šílenec. Přimhouřila jsem oči a chvíli ho pozorovala z dálky. Nevypadal, že by se ztratil. Naopak. Působil až příliš klidně, jako kdyby ten les patřil jemu. „Dobře,“ zamumlala jsem. „Buď je to vrah, blázen, nebo model, co se ztratil při focení.“ Muž ke mně otočil hlavu. A usmál se. To mě znervóznilo ještě víc. „Můžu vám nějak pomoct?“ zavolala jsem opatrně. Jeho úsměv se jen nepatrně rozšířil. „To záleží,“ odpověděl hlubokým hlasem. „Jsi vždycky tak zvědavá, nebo mám dnes výjimečné štěstí?“ Povytáhla jsem

Chat